Poslední dobou jsem jako svůj primární telefon používal Apple iPhone 3G, verzi s pamětí 8GB. Za celou tuto dobu se u mě nashromáždilo mnoho poznatků. Původně jsem chtěl napsat jenom nějaké shrnutí, ale sepíšu moje pocity z používání a uvedu na pravou míru některé polopravdy, co kolují internetem. Kdyby dal člověk jen na názory diskutujících, myslel by si, že je to dokonalý božský přístroj, nebo naopak, že ani nepřehraje mp3. Jak je to tedy doopravdy?
Tohle shrnutí by vám mělo ukázat, jaká překvapení můžou nastat, pokud jste doteď používali běžný mobilní telefon s klávesnicí a pomoci rozmyslet si, zda jste ta pravá cílová skupina. Současným majitelům iPhonu moc asi nedoporučím číst dál, protože by také mohli u svého miláčka objevit chyby, kterých si dosud nevšimli. Předem upozorňuji, že všechno jsou moje osobní poznatky, porovnával jsem s mnoha dřívějšími mobilními telefony různých platforem, ale některých věcí jsem si třeba nemusel všimnout, nebo mi jen nevyhovovaly (na všechno se dá zvyknout). Některé problémy jdou určitě řešit, ale přesto jsem je zmínil. Pro upřesnění také píši, že popisuji telefon s firmwarem 2.2.1, v originálním českém balení, bez odblokování (jailbreaku), připojeného do pražské sítě 3G operátora O2 a přes domácí WiFi, také po týdnu v zahraničí bez připojení k internetu.
Rozruch okolo iPhonu
Rozruch, který se podařil v lednu 2007 společnosti Apple Inc. při uvedení prvního jablečného telefonu, byl a stále je neuvěřitelný. Tři měsíce před tím, než se dostal na pulty, o něm psaly snad všechny internetové magazíny, už jen slovo iPhone v titulku bylo zárukou velké čtenosti. Doslova vtrhnul mezi ostatní mobilní telefony a ukázal vlastnosti jako ovládání jen pomocí displeje bez klávesnice, které do té doby nebyly běžné. Nebo snad byly? Vždyť už v roce 2002 existovaly telefony označované jako MDA (Qtek a další), které právě tyto vlastnosti měly. Jak se podařilo Applu takhle zaslepit lidem oči a pobláznit svět nikdo neví, ale je pravda, že mánie rozhodně stále nemá konce. Nejenom diskuze na internetu toho jsou důkazem, ale i reakce okolí, kdy mého dřívějšího PDA si ani nevšimli, ale teď se chtěli hned dívat a roztřeseným hlasem nadšeně prohlašovali, že “tohle už opravdu není běžný telefon”…
Design a konstrukce
Je pravda, že už při rozbalování cítíte jakýsi luxus. Telefon je zabalený v malé krabičce promyšlené do posledního detailu, odkrýváte vrstvu s jednoduchým návodem a dostáváte se k pečlivě umístěným sluchátkům, synchronizačnímu kabelu a nabíječce (která je mimochodem nezvykle “open”, skládá se ze dvou částí a jednu její polovinu lze nahradit běžným dvoužilovým napájecím kabelem jako je např. k rádiu). Aby toho nebylo málo, dostanete dvě samolepky jablíček (ve tmě nesvítí) a malý hadřík na otírání.
S tím, že se na telefon budou dostávat otisky prstů tak nějak počítáte, ale že to bude až takové, tuší asi málokdo. Hadřík je opravdu malý a nepoužitelný, kdyby přibalili nějaké pouzdro, udělali by líp. Pokud máte jen trochu zpocené ruce, je hned umatlaný nejenom displej, ale i celá zadní část telefonu. Ta je udělaná z plastu, imituje něco jako sklo, ale co je pěkné na fotkách, nemusí být praktické ve skutečnosti. Pokud umatlaný telefon položíte na postel nebo třeba jen na papír, nachytá se na něj plno prachu. Okolo celého displeje je taková malá drážka, kam se prach dostane také a téměř odtud nejde dostat. Co je dobré, pro iPhone existuje mnoho pouzder (v každé prodejně mobilů měli aspoň dvě, až jsem se divil), dají se pořídit různé ochrany i třeba jen na zadní kryt, takže to nakonec nemusíte tak řešit.
S velikostí telefonu jsem problém neměl, je aspoň placatý, i s pouzdrem je menší než běžná peněženka, takže do kapsy se mi vešel. Je tedy poměrně těžký, člověk by čekal méně. K čemu bych měl ještě jednu výtku, je jeho tvar. Totální zaoblenost má evokovat malou velikost, ale k praktičnosti to moc nepřidá. Při zvedání se telefon vysmekává z ruky, vytáhnout ho z těsnějšího pouzdra v rukavicích je nemožné. Normální mobil chytnete tak nějak za klávesnici, ale tenhle má všechno v jedné rovině.
Když se říká, že má jenom jedno tlačítko, je v podstatě lež. Až jsem se divil, že mimo čudlík pro návrat do hlavního menu jsou tady ještě na straně tlačítka pro regulaci hlasitosti, šoupátko pro vypnutí zvuků nebo vypínací tlačítko. Pro pohodlné používání bych ale určitě ocenil ještě alespoň ovládání fotoaparátu. Hardwarová tlačítka se určitě hodí, u jiných telefonů mají totiž tlačítka pro ovládání hudebního přehrávače, výpis běžících aplikací nebo potvrzování své opodstatnění. Systém iPhonu je přizpůsoben pro ovládání hlavně displejem, takže tady se na to dá zvyknout, je to určitý směr, ale když se podíváme na manažerské telefony, různé BlackBerry atd., ty tlačítky rozhodně nešetří. Preferují rychlou, jistou volbu, ne hledání kam kliknout tentokrát.
Jinak má iPhone pevnou konstrukci, je to dáno i tím, že do něj nelze vložit paměťová karta (vzhledem k velikosti vnitřní paměti to jde přežít), nijak nevyndáte baterii a výměnné kryty už také nejsou v módě. Žádný crashtest jsem nezkoušel (ještě aby), zatím je bez jediného škrábance nebo poškození.
První nastavení a synchronizace
Při prvním spuštění a nastavení telefonu zažijete několik šoků. Všechno jde dobře, je to jednoduché, všechno se nastaví, ale je to prostě jiné. I tady si několikrát zanadáváte na přílišnou uzavřenost Applu nebo nestandardní zvyklosti. Telefon se připojuje normálně přes USB, ale Mass Storage (připojení jako flash disk) nečekejte. Systému (Windows XP SP3) se hlásí jenom jako fotoaparát, nabídne složku s vyfocenými snímky. Veškeré ostatní ovládání se řeší přes iTunes, původně hudební přehrávač, ale dnes program pro synchronizaci zařízení nebo např. k nakupování aplikací.
Aby mohl člověk plnohodnotně telefon využívat (např. stáhnout si nějaké programy zdarma), musí projít dvojí registrací vyžadující postupně nejenom jméno a příjmení, bydliště, výrobní číslo telefonu, ale také přístup k platební kartě pro placení přes internet nebo k Paypal účtu. Pokud tohle přenesete přes srdce, stahování programů a her je potom otázkou jen pár kliknutí, zakoupení je podobně jednoduché a až nebezpečně rychlé. Moc pěkně to zparodovali v jednom z posledních dílů Simpsonových jako myBill (Mapple Store).
Nepříjemné je, že Apple se orientuje hlavně na Ameriku, takže česká verze iTunes Store je poněkud omezená. Video, podcasty atd. stahovat nemůžeme, bohužel ale i některé aplikace jsou určené podle lokace, jako např. Google Earth (zobrazení zeměkoule podobně jako na počítači, stáhnout si ji můžou jen v USA a některých zemích). Synchronizace kontaktů nebo kalendáře z Outlooku probíhá spolehlivě, bohužel neumí synchronizovat běžné poznámky nebo záložky Firefoxu. Také se moc nedá nastavit synchronizace mailů, aby např. stahoval jen hlavičky a určitou velikost těla zprávy.
Zprávy kolující internetem, že do telefonu bez zakoupení nejde nahrát vlastní hudba, by člověka docela vyděsily. Naštěstí to není pravda, mp3 jdou bez problémů přehrát, jen se musí před tím trochu podrbat nohou za uchem. Hudba se musí nejdřív naimportovat do knihovny iTunes. I když jste ji měli předtím roztříděnou do složek, tady se pochopitelně úplně rozhází. Potom si vytvoříte vlastní playlist, který nastavíte, aby se synchronizoval s telefonem. Soubory wmv se automaticky převedou do jejich aac, kvalitnější formáty ogg nebo flac se mi přehrát nepodařilo. Ke každému albu by měl být v knihovně přiřazen obrázek, v praxi to ale funguje tak, že vidíte samé prázdné obrázky not, rozpoznalo mně to snad jen dvě alba. Co je naopak výborné, samotný přenos do telefonu je rychlý několik MB za sekundu, u starých telefonů to rozhodně nebylo pravidlem. Možná ještě stojí za to zmínit, že ač je to iPhone 8GB, dostupné volné paměti je kvůli velikosti systému jen 7 GB.
Po chvilce se v synchronizačním programu zorientovat dá, úplně ono to ale není. Jinak běžným způsobem soubory nenakopírujete, představa, že přijdete ke kamarádovi, připojíte se k USB a on vám do telefonu přetáhne jeho písničky, tady prostě nefunguje. Synchronizovat můžete vždy jen s jedním konkrétním počítačem, pokud připojíte zařízení k jinému iTunes, vyskočí hláška, že všechna vaše data budou vymazána a nahrazena knihovnou druhého počítače. Jde to obejít jedině editací konfiguračních souborů programu. Navíc je to nejenom pomalý, ale také poměrně nestabilní software, hádal se mi asi s antivirem, zasekával se i několikrát denně. Dalším, pro někoho nepřekousnutelným problémem, je problematické připojení telefonu v linuxu, oficiální podpora neexistuje. Aplikace by měly jít stahovat i přímo z telefonu pomocí ikonky AppStore, ale podvakrát se mi to nepodařilo (zaseklo v polovině) a musel jsem je znovu stáhnout přes počítačový iTunes.
Ovládání a funkce telefonu
O iPhonu všichni básní, jak má dokonalé jednoduché a intuitivní ovládání. Pro základní operace to platí určitě, přispívá k tomu i obrovský jasný displej s dostatečným rozlišením. Většina úkonů se provádí jako hlazení, oproti běžnému mobilu je to docela změna. Chcete odemknout displej nebo vyhledat kontakt? Prostě pohladíte. Jako hlavní obrazovka slouží seznam ikon pro spouštění aplikací, jediné tlačítko na přední straně potom vrací zpět do této nabídky. Ta může mít několik obrazovek, mezi kterými si potom můžete šoupáním přepínat.
Vestavěné aplikace jsou určitě efektní, díky podpoře více dotyků roztahujete fotografie dvěma prsty, gyroskopický senzor natočí snímek podle pozice telefonu. Internetový prohlížeč Safari je výborný, kam se za ním hrabou ostatní mobilní browsery. Je sice poněkud datově náročnější než třeba Opera Mini, ale vynahradí to komfortem téměř jako z desktopu. Stránky se načítají rychle, přibližování roztažením prstů funguje spolehlivě. Podporuje zobrazení více záložek, funguje v něm JavaScript, už se ale nedočkáte Flashe nebo Javy.
Výborné jsou hry, telefon by se bez nadsázky dal nazvat další herní konzolí, v porovnání s např. Nintendem DS toho nabízí stejně, ne-li víc. Většina z nich se ovládá pomocí gyroskopu (naklápěním do stran), využívá se multi-touch, někdy i připojení k internetu nebo mikrofon. Ke většině existuje i lite verze zdarma k odzkoušení.
Nelogičnosti
Kladů by se určitě dalo najít víc (třeba kvalitní přehrávání videa díky rychlému procesoru), ty si ale můžete najít kdekoliv po vyhledání slova iPhone. Sem bych chtěl spíš sepsat, co mi vadilo. Telefon nepodporuje multitasking (běh více aplikací najednou), u vestavěných to až tak nevadí – přeci jenom neprohlížíte si najednou fotky a nečtete si k tomu SMS. Většina z nich si také pamatuje stav, ve kterém byla naposledy spuštěna. Palčivější to začíná být u doinstalovaných aplikací, používáte např. lepší kalkulačku, přijde vám SMS, chcete si ji přečíst a bum, kalkulačka nikde není. Některé aplikace nebo hry si to řeší po svém (různé iSave), kdy si průběžně ukládají nastavení a při znovuspuštění ho obnoví, ale standardem to není. Kvůli tomu také nemůže pořádně běžet na pozadí komunikace přes instant messenger (ICQ, Skype atd.), jedinou vyjímkou je přehrávání hudby. Mimochodem, tohle už uměl (sice zjednodušeně pro Java aplikace) i můj dřívější Sony Ericsson W810i.
On ten systém mi přišel v mnoha ohledech hodně zmatený. Jak vytočit kontakt ze seznamu jsme napoprvé vymýšleli snad pět minut, muselo se totiž kliknout na telefonní číslo pod jménem (vím, v návodu to bylo, ale kdo ho čte). Také ovládání je dost často nejednoznačné, někde se musí táhnout do strany, někam kliknout, nad něčím dlouze podržet prst (např. volba dnů budíku), dokonce se několikrát používá i dvouklik (na mezerník, na hlavní tlačítko). Chcete smazat záznam? Teprve tažením doleva se objeví ta správná ikonka. Zlaté Windows Mobile, kde je pouze krátký a dlouhý stisk. U hudebního přehrávače se dostanete k ukazateli pozice ve skladbě až po kliknutí na obrázek alba (!) – v takových případech už to opravdu zavání lovením pixelů a zkoušením, na co jde kliknout. Dostkrát se nelogicky choval výpis kontaktů, ať v telefonním seznamu nebo např. ve výpisu volání. Ač tam byla designová šipka doprava, která vypadala jako rozkliknutí detailů, tak k nim jsem se dostal jenom někdy, v podobně jiném seznamu to rovnou volalo.
Zadávání znaků probíhá pomocí opravdu malé qwerty klávesničky. Pokud máte větší prsty, můžete mít docela podstatný problém, neumím si představit dělníky z povolání nebo starší důchodce, jak se snaží něco vložit. Psát se na ní dá, dokonce i téměř tak rychle, jako na běžném telefonu, vyžaduje to ale pekelné soustředění a přesné strefování. V autobuse se to ale dá opravdu špatně. Pokud si chcete znak opravit, protože nejsou přítomny šipky, musíte na místo přesně najet prstem pomocí malé lupy. U posledních verzí firmware už jde napovídání anglických slov vypnout, český slovník ale není přítomen. Co jsem nepochopil, v systému jsou přítomny snad 4 různé klávesnice, možná více, které na vás na různých místech vyskakují. Standardní, potom ta pro mód na šířku (funguje jen někde), klasická číselná klávesnice pro vytáčení hovorů, úvodní na zadávání PIN, odemykání přístroje… Každá v trochu jiném designu.
To, že iPod by měl být nejlepší hudební přehrávač, se tady nějak neprojevuje. Aplikace je opravdu maximálně jednoduchá, na první pohled nevidíte ani kolik zbývá do konce skladby. Ekvalizér je k ničemu, vlastní nejde nastavit a z předvolených se mi nepodařilo najít volbu, která by nekazila zvuk. Celému přehrávači dominuje obrázek alba (takže notiček), přímo v přístroji vytvářet playlisty nebo provádět podobné pokročilejší věci nejde. Hlasitost se ovládá tlačítky na boku. Bohužel při uspaném zařízení nejde nějak pohodlně přecházet mezi skladbami (běžný bývá dlouhý stisk tlačítek volume), musí se dvoukliknout na hlavní tlačítko a šáhnout na displej, což vyžaduje vyndání zařízení z kapsy. Pokud máte originální sluchátka, na další skladbu můžete přejít pocvakáním na tlačítko na kabelu. Zvukový výstup je čistý, ale ani s lepšími sluchátky jsem s ním moc spokojen nebyl. Chybí mu určitá hloubka, prostor, HP iPaq rx1950 (vítěz testu zvuku pocket PC, ce4you.cz, 2006) hraje lépe (i když zase více šumí).
Přibalená sluchátka jsou hlavně bílá, stylová a tak otevřená, aby při přehrávání vaše okolí co nejvíce slyšelo, co posloucháte. A hrají… jako přibalená sluchátka, takže nic moc, tady se také Apple moc nevytáhl, ale můžete si od nich koupit lepší. Připojení je přes normální jack 3.5, na originálních sluchátkách je i mikrofon. Nepraktický je jejich rovný konektor, pokud máte zobrazen displej na šířku a hrajete hru nebo sledujete film, docela se plete, koncovka do “L” by byla lepší. Výstup hlasitého reproduktoru je opravdu na špatném místě (nalevo dole), při hraní her na výšku i na šířku nejde najít pozice rukou, abyste si ho nezakrývali.
Zásadnější chyby
V dosavadním textu vlastně tolik záporů ani snad nebylo. Pokud od telefonu očekáváte podobné věci, nebo na iPhone přecházíte z hodně starého mobilu, vadit vám to většinou nebude. Pro mě je tady ale v současném stavu mnoho dalších nepříjemných věcí. SMS píšete do malinkatého obdélníčku, ve kterém si text pro přečtení musíte posouvat prstem, neodpočítávají se znaky a nejsou zde oznámení o doručení zprávy. V běžném používání to asi vadit nemusí, ale pokud je člověk v zahraničí, rád by si pohlídal každé překročení 160 znaků. Smazat se dá jen celá SMS konverzace s kontaktem, jednotlivou inkriminovanou zprávu odstranit nemůžete. Také ji nemůžete přeposlat nikomu jinému ani z ní použít např. číslo, které si chcete uložit. Multimediální zprávy MMS telefon v základu nepodporuje, jde to řešit doinstalováním aplikace, ale ta se musí manuálně nastavovat a navíc má často problémy s funkčností. Také se na displeji pod jménem operátora nezobrazují zprávy sítě, ve kterých například O2 donedávna vysílal název vysílače, ze kterého jste mohli odhadnout svoji přibližnou polohu. Podobná služba je k nezaplacení v zahraničí, kde si podle popisu můžete například vyhledat na které odpočívce na dálnici se právě nacházíte.
Bez externí aplikace nefunguje kopírovat/vložit, což by se u podobně zaměřeného telefonu určitě hodilo (chcete si vyhledat v internetovém prohlížeči něco, co vám přišlo e-mailem). Nedá se také poslat kontakt jako vizitka. Pokud chcete smazat všechny kontakty, nepodaří se vám to, musíte si je nejdřív smazat i z počítače, potom přepnout nastavení synchronizace a do počítače je opět obnovit ze zálohy. V telefonu v základu není nijak zpřístupněn souborový systém, takže si tam nenakopírujete dokument, neotevřete ho atd. Od toho se také odvíjí problematické zobrazování ebooků, pdf souborů a podobně, nejde to vždy tak jednoduše, často se je potřeba zaregistrovat na nějakou online synchronizační službu.
Prakticky zbytečný je tady bluetooth, pro poslání souborů využít nejde, ovládání prezentace v počítači, ani pro připojení bezdrátových stereo sluchátek (jen pro mono headset). GPS modul je tam tak sofistikovaně ukrytý, že kdybyste po něm nepátrali, ani ho nenajdete. V základu jde využít jen pro online mapy od Google, což je bohužel například v zahraničí při cenách roamingu nemožné používat. Asi by měl umět i přiřazovat polohu k fotkám, ale měl jsem s tím problémy. Existuje i několik dalších aplikací pro zobrazení polohy, bez připojení k internetu mi ale žádná nefungovala. Použití jako autonavigaci zakazuje Apple ve svých smluvních podmínkách pro vývojáře, takže taková aplikace ani vzniknout nemůže. Kalkulačka má po přetočení displeje i vědecký mód, bohužel pro rozumné počítání je stejně potřeba externí aplikace, pokud chcete pohodlněji počítat se závorkami nebo si vykreslit graf (existují i alternativy zdarma).
Fotoaparát je naprosto jednoduchý, jediná funkce je jedno virtuální tlačítko, na které se prostě klikne. Má dvoumegapixelové rozlišení, ale fotky jsou na hranici použitelnosti. Je to styl “dírkon”, takže žádné automatické ostření, žádné namáčknutí spouště, focení proti oknu je poměrně problém. Fotky jsou občas zašedlé, v rozích nedoostřené nebo jsou přepálené či celé tmavé. Pro použití v telefonu nebo záznam neopakovatelného zážitku to stačí, i v porovnání se starším SE W810i je ale horší. Nemá přisvětlovací diodu ani jinou svítilnu. Bohužel není přítomen ani jednoduchý digitální stabilizátor, takže většinou vždy, když stisknete spoušť, pohnete s telefonem a fotka bude rozmazaná. Nemá ani makro režim, s vyfocením jízdního řádu budete mít problém. Něco opravují některé aplikace, ale ty pokročilejší Apple zakázal, protože by konkurovaly vestavěnému prostředí. Čočka fotoaparátu je také na poměrně špatném místě, pokud mobil uchopíte jako běžný digitální kompakt, zakryjete si část obrazu levým prstem. Také pokud fotíte na šířku, budete mít docela problém vykroutit pravý palec na spoušť, nevím, proč to tlačítko trochu neposunuli. K fotografiím se kromě názvu telefonu neukládají prakticky žádné EXIF informace.
Bez externí aplikace také nemůžete natáčet video ani nahrávat na diktafon. I když podporuje sítě třetí generace, nemá přední kamerku nad displejem a nepodporuje videohovory. Telefon také nemá FM rádio ani infraport. Klasické J2ME Java aplikace nebo hry zde také nespustíte, pokud máte nějaké starší programy jako je slovník nebo čtečka čárových kódů. Je to docela škoda, mezi mobilními telefony se tahle technologie stala celkem standardem.
Displej nereaguje na dotyk, ale na teplo a už z principu je docela nepřesný. Při běžném ovládání to ani nepocítíte, protože většina nabídek je velká, pokud ale budete chtít např. přesně nastavit na posuvníku pozici v písničce, budete z toho šílet. Nastavíte nějakou hodnotu, při oddalování prstu si ji ale ještě změníte. Ze stejného důvodu pro iPhone nikdy nemůže vzniknout aplikace na kreslení nebo využívající rozpoznávání psaného písma. Vtipné je používání v zimě. Bez rukavic musíte 5-10 sekund podržet prst nad odemykáním, pak teprve displej zareaguje. V rukavicích se ovládat nedá. Telefon si má automaticky regulovat podsvícení, ale dost často to zlobí, několikrát se naplno rozsvítil a nechtěl pohasnout, nebo zářil víc, než by bylo potřeba. Praktické je, že při hovoru displej zhasne a ovládání se uzamkne.
Veškeré nastavení připojení k datové síti (GPRS…) provede iPhone automaticky sám, bohužel se dá uložit jen jediný profil (nejdou přepínat např. pro vytáčený wap a internet). Uložený profil také nemůžete pořádně nastavit, poslání jiné autokonfigurační SMS od operátora mi nefungovalo a tak ač jsem mohl na internet, nepodařilo se mi dostat na klasický wapový portál O2 active, který je zdarma a jsou na něm například jízdní řády (O2 mi nabízelo jen speciální verzi pro iPhone). Pokud člověk, například v zahraničí, připojení k internetu nemá, je najednou zbytečných 2/3 ikonek na ploše. K čemu je mi potom zobrazení kurzu měn, počasí nebo map, když k tomu musím být online. Vím, že tohle je obecný problém, ale třeba právě počasí by si mohlo tahat data na několik dní dopředu a nějak předem ukládat.
Jinak je systém poměrně stabilní, úplně vypnout jsem telefon nemusel nikdy. Při zaplnění paměti jde ale pozorovat docela zpomalení, několikrát také na chvíli zamrznul. Asi si potřeboval uvolnit paměť, po nějakých 10 sekundách se z toho vyhrabal a zobrazil hlavní menu, nepůsobilo to ale moc dobře. Viděl jsem už také jednou kompletně zaseklý iPhone uprostřed odemykání, je to holt osud všech chytřejších telefonů a tenhle není vyjímkou. Jinak docela citelně chybí nějaká lepší pohotovostní obrazovka, například se zobrazením nejbližších akcí z kalendáře, úkolů, aktuální poznámky atd. Na tomhle místě Apple na úkor designu docela plýtvá místem. Otáčení obrazovky je spíše na efekt, většina aplikací se ani otočit nedá. Docela nesmyslně působí, že například při prohlížení internetu můžete mít zobrazenou velkou klávesnici na celou délku displeje, pro psaní SMS, mailů nebo poznámek to už nejde.
Výdrž baterie je poměrně dobrá, u takhle velkého displeje nejde čekat, že by byla nějak velká. Při minimálním používání vydrží i několik dní (starý černobílý mobil s dvoutýdenní výdrží to bohužel není), pokud jsem hrál hry a poslouchal hudbu, vydržel tak 4 hodiny. Nabíječka má bohužel svůj proprietální konektor (kvůli kompatibilitě s příslušenstvím iPodů), z běžného miniUSB kabelu ho tedy nedobijete. Jediné štěstí, že samotné nabíjení potom trvá celkem rychle. Další, co někoho může nepříjemně překvapit, je nekompletní lokalizace telefonu. Ač se tváří jako český, dostanete ho s přeloženým návodem a pár nabídek také v češtině je, ostatní položky včetně hlavního menu jsou v angličtině a bez cracknutí telefonu to změnit nejde. Vzhledem k cílové skupině to pro někoho může být problém.
Kvalita hovoru mě přišla poměrně špatná, zvuk při telefonování zněl hodně elektronicky a nepříjemně. Nevím ale, co tuhle chybu způsobovalo, možná to jen tak zkreslil reproduktorek a kvalita byla běžná. Také si nemůžete nastavit svoji melodii na SMS (jinou, než předvolenou), bez speciálního programu v počítači si také nenastavíte mp3 jako vyzvánění telefonu.
Pro koho je určen?
Jaká je tedy cílová skupina iPhonu? Přeci, kdyby byl tak špatný, nikdo by si ho nekoupil. Vyplatí se “zahodit” váš starý mobil a koupit si tenhle? Pokud vás láká něco nového, líbí se vám design, chcete telefon používat k občasnému poslouchání hudby nebo videa, někdy si zahrát hry nebo surfovat po internetu. Také když nechcete řešit žádné nastavení, nepotřebujete pokročilé funkce a překousnete těch pár nedostatků. Jestli se vám líbí velký displej a efektivní ovládání šoupáním a ještě k tomu máte dost peněz, je to přesně telefon pro vás. Jestli byste ale od něj čekali víc, raději si ještě projděte jednou moje shrnutí a pak se sami rozhodněte.
Vzhledem k zaměření telefonu a jeho funkcím je jasné, že naprosto nejde porovnávat například s posledními modely telefonů s Windows Mobile (i když to ke srovnávání svádí). Je pravda, že na fotce vypadají podobně, hodně telefonů se v poslední době i snaží přiblížit designem nebo jednoduchostí ovládání iPhonu, protože to lidé chtějí, ale jejich síla je někde úplně jinde. Sice má např. systém Windows Mobile také své mouchy (pomalost atd.), ale je navržen pro práci. Plná podpora mailů, editace souborů Word a Excel, plnohodnotná navigace, souborové manažery, sdílení, ovládání vzdálené plochy počítače, běh více aplikací najednou a hlavně existence mnoha už hotových programů. Všechno si můžete plně nastavit, co se kde bude zobrazovat, když to nejde naklikat, jde to udělat pomocí registrů. Pokud vám nějaká aplikace schází, můžete si ji bez jakéhokoliv omezení naprogramovat v .NET Compact Frameworku, v jazyce C# nebo třeba Visual Basic .NET, pomocí Express nástrojů, které jsou zdarma. Když vám jakákoliv součást nevyhovuje, můžete ji nahradit jinou.
Dalo by se namítnout, že po cracknutí iPhonu (jailbreak) dosáhnete něčeho podobného. Není to až taková pravda, z celkem chytrého telefonu se paradoxně stane telefon hloupý, protože právě síla iPhonu je v tom, že se o nic nemusíte starat. Přijdete o podporu, automatické aktualizace a podobně. Co získáte navíc? To si musíte předem rozmyslet, ale zas tolik toho není. To, že aplikace nemusíte kupovat, ale můžete krást, není důležité, maximální ceny se většinou pohybují okolo 140 Kč a to snad není takový problém. Můžete si změnit témata, barvu ikonek, doinstalovat některé aplikace opravující chyby jako zobrazení klávesnice na šířku při psaní SMS zpráv atd. Ale je to nutné? Je potom iPhone pro vás vhodný a nebylo by lepší koupit si nějaký jiný telefon, kde si s ním budete moci takhle hrát bez nějakého crackování?
Dalším oblíbeným argumentem je, že iPhone je styl, je to Apple a když ho budu mít, budu originální. Doporučoval bych spíš vybírat podle osobních preferencí, jak vám bude vyhovovat, odzkoušet si různé modely, než kupovat telefon jen proto, že je to nakousnuté jablko. Jestli pamatujete na dobu okolo roku 2005, Samsung a LG přišli se stříbrným véčkem a jeden čas skoro jiný telefon než véčko nešel koupit. Pak byla krátká doba sliderů (vysouvacích) a teď když se podíváte do prodejny operátora uvidíte samá lesklá celodisplejová zrcátka, pokud možno s co nejméně tlačítky. Lidé je zrovna chtějí a kupují, všechny si jsou podobné jak vejce vejci a staré stříbrné véčko už v ceníku neuvidíte. Mimochodem, nedávno jsem v jednom vozu tramvaje napočítal spolu s mým celkem 5 iPhonů 3G a to ještě nevím, z jakého přístroje poslouchali hudbu ostatní s nasazenými sluchátky. Kde je potom ta originalita?
Uvedení OS 3.0
Jinak dneska proběhla tradiční konference Apple, uvedli nové vývojářské API a novou verzi operačního systému 3.0, která opravuje některé chyby. Na to, že to ale měly být změny oznámené zase na rok dopředu, se moc nevyznamenali, očekávání bylo určitě větší (například, že uvedou nové zařízení). Konečně už je zde možnost kopírování a vložení textu, klávesnici na šířku si můžete zobrazit i u SMS zpráv, podporuje MMS zprávy a A2DP profil pro stereo bluetooth sluchátka, dokonce Apple uvedl svoji vlastní verzi autonavigace. Krom dalších drobností je to ale prakticky vše, například běh více aplikací zároveň stále není možný, další problémy zmiňované v článku také stále nejdou řešit.
Závěr
Pokud jste se náhodou rozhodovali o koupi, doufám, že vám tohle poměrně komplexní shrnutí pomohlo ve výběru. Pokud budete reagovat v diskuzi, zkuste prosím odpovídat objektivně. iPhone je telefon, který vyvolává mnoho emocí, ale hádat se kvůli němu je zbytečné.