Neříkám, že se používat ikonky nemají, ale že to není překážka napsat do WPF. Například: - RoutedEvents (event preview) - logičtější a snadnější způsob jak zpracovávat události vnořených elementů u prvků, které se skládají z více jiných prvků - snadnější psaní komponent - například kompozice komponenty pro zobrazování složek a souborů - Focus manager - možnost uzpůsobit si způsob chování focusu - přesná kontrola, jak se chová u komplexních aplikací focus, zamezení posunu focusu u komponent, které tlačítka změn focusu využívájí jinak - například zobrazení stromu adresářů, přepínání mezi panely - Stylování - možnost stylovat komponent - nejen velikost textů a fonty, ale kompletní změna vzhledu koponent - například doplnění dalších možností do existujících komponent - například vzhled seznamu souborů, bez nutnosti vlastních komponent (pokud to nebude potřeba a půjde jen o jiný způsob zobrazení dat), nastavování vzhledu aplikace (skin) - Attached properties - možnost definovat chování elementů - například přidat vlastní dockování (pokud je potřeba), lokalizace, napojení na vlastní systém událostí, reakce na změny stavů (zpracovává se událost, není možné pracovat s komponentou) a mnoho dalších využití - například vazba komponent na jednotlivé soubory - snažší přístup při bindingu - Dependency Property - nejen zobrazení dat z modelu, ale také předávání kontextu, custom reakce na stav aplikace, není potřeba manuálně notifikovat - například historie, seznam adresářů - Asynchronní binding, custom binding - lazy execution náročných operací - například náhledy souborů, ikonky aplikací - Dispatcher - asynchronní operace lze lépe plánovat, řešit prioritu a návaznosti - například načítání podadresářů
|