Asi vás zklamu, ale toto je dáno filozofií konfiguračního systému v .NET Frameworku. Existují 4 druhy nastavení: Nastavení pro počítač, které je pouze pro čtení a je společné pro všechny .NET aplikace (soubor machine.config). Konfigurační soubor pro konkrétní .NET aplikaci, který je pouze pro čtení (*.exe.config). Pouze pro čtení je z toho důvodu, že do tohoto souboru se ukládají uživatelsky neměnné hodnoty jako například connection stringy pro připojení k databázi. Tato nastavení má právo měnit pouze správce systému (ruční editací config souboru). Další druh nastavení je nastavení pro uživatele s cestovním profilem (Roaming User). Toto nastavení je unikátní pro každého uživatele a zároveň "cestuje" spolu s ostatními nastaveními profilu uživatele v případě, že jste v doméně (tzn. je dostupné na jakémkoliv počítači kam se uživatel přihlásí). Poslední druh nastavení je nastavení pro místního uživatele. Toto nastavení je unikátní pro každého uživatele, ale zůstává pouze na počítači kde je uživatel zrovna přihlášen. Tato filozofie má své výhody i nevýhody. Můžete buď přizpůsobit aplikaci tomuto modelu konfigurace, nebo se pokusit poupravit konfigurační systém podle svých představ (z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že úsilí k tomu vynaložené se rozhodně nevyplatí, zabýval sem se tím dost dlouho). Dále bych upozornil, že myapp.config slouží pouze jako jakási šablona ve které jsou definovány výchozí hodnoty konfigurace a do které se nic nezapisuje. Pokud stále nemáte jasno, vřele doporučuji nastudovat toto: http://blogs.msdn.com/rprabhu/articles/4...
|