Internetem hýbe fenomén sociálních sítí, kdo není v nějaké skupině, nesdílí fotky a neodesílá všem, co zrovna dělá, jako by ani nebyl. V poslední době je v Česku vidět zejména služba Facebook.com. Můžete o ní najít články i v tištěných novinách, často se na tohle téma stočí i běžná konverzace, jinak vzdálená počítačům. Skoro se zdá, že lidé tvoří dvě skupiny, kdo už na Facebooku je a kdo se tam naopak nikdy nepřihlásí. Názory proč by to měl někdo dělat nebo ne, jsou opravdu různorodé.
Původně jsem chtěl tady shrnout můj pohled na jeho aktuální podobu, okomentovat nejčastější názory lidí nebo probrat, co vlastně může člověku dát nebo vzít. Přeci jenom dám ale prostor ostatním, ať si každý na něj udělá svůj vlastní názor a potom o tom třeba také napíše článek.
Co bylo ale pro mě hodně zajímavé, krátké nahlédnutí do jeho historie. Jak vlastně portál takového rozsahu vznikal, jestli původní koncepce byla taková, jaká je teď a pro koho byl původně určen. Čerpal jsem z různých zdrojů, snad by tyto všeobecně známé informace měly odpovídat realitě.
Pohled do historie
Facebook založil Mark Zuckerberg se svými kamarády v únoru 2004 jako systém pro studenty Harvardovy univerzity. Název vznikl podle papírových letáků zvaných Facebooks, které se rozdávají prvákům na amerických univerzitách, aby se mohli rychleji mezi sebou seznámit. Rozjezd byl opravdu divoký. Když Mark dokončil první verzi stránky, pověděl o ní několika kamarádům. Jeden z nich o ní poslal informace do mailové konference asi 300 lidem ubytovaných na jejich koleji. Pár desítek lidí ji odzkoušelo a pověděli o tom studentům ubytovaných na dalších budovách. Do 24 hodin už měli téměř 1500 registrací.
Po měsíci provozu se k Markovi připojili další tři lidé – programátor, grafik a člověk zabývající se otázkami businessu, aby mu pomohli s propagací. Nedlouho poté dostal Facebook od několika investičních společností poměrně velký vstupní kapitál. V létě 2004 to bylo 500 tisíc USD, o rok později obdrželi na vývoj a provoz systému od partnerů 12,7 milionů USD a 27,5 milionu USD. Rychlým tempem se postupně začaly připojovat další americké vysoké školy, až byl nakonec umožněn přístup všem lidem s univerzitní e-mailovou adresou.
Od února 2006 se mohli připojit i zaměstnanci některých velkých společností a od srpna 2006 se již mohl zaregistrovat kdokoliv starší 13 let. Pro veřejnost byl tedy otevřen jen před celkem krátkou dobou. Ve srovnání s dalšími milníky posledních let to bylo vlastně půl roku před uvedením prvního iPhonu, nebo nekolik měsíců po vzniku další podobné služby – twitter.com.
Postupem času se mnoho firem pokoušelo Facebook získat, například v roce 2006 za jeho odkoupení nabízelo Yahoo! 1 miliardu USD. Oni je ale odmítli s tím, že si společnost cení na osminásobek. Následně v létě 2007 uzavřeli všechny dohady s tím, že chtějí zůstat nezávislí, ale že alespoň můžou vstoupit na akciový trh. V dnešní době vlastní část společnosti například i Microsoft, včetně práva na mezinárodní umísťování jeho reklamy na tyto stránky. Na konci roku 2007 se Facebook stal studentským webem s největším počtem uživatelů (57 milionů aktivních členů) a 7. nejnavštěvovanější webovou stránkou na světě. V létě 2008 zde už bylo 138 milionů unikátních návštěvníků za měsíc.
V USA je nyní jedničkou v online sdílení fotek s více než 60 miliony nahraných fotografií týdně. Celosvětově je to 3. nejpopulárnější stránka, hned po google.com a yahoo.com (podle alexa.com). Společnost vydělává hlavně z reklamy na stránkách, která je přesně cílená podle zájmů uživatele a jeho umístění počítače. Hodnota společnosti byla v roce 2008 odhadována na 300 milionů USD. V současné době pro společnost pracuje více jak 900 zaměstnanců a služba je přeložena do 64 jazyků včetně češtiny. I když je krize, stále nabírají nové lidi a chtějí jejich počet navýšit až na dvojnásobek. V letošním roce plánují vydělat o 70% více, než loni. Také už tato služba nebudí zájem jen u mladé generace, například počet uživatelů starších 55 let se za poslední půl rok zpětinásobil.
Do České republiky dorazila Facebook mánie poměrně nedávno. Odhaduje se, že nyní máme okolo 1 milionu a 300 tisíc zaregistrovaných lidí. Začínají na něm u nás působit i naše politické strany nebo některé firmy. Pomalu se tak stává místním pojmem, o kterém je také dobré něco vědět.