VMWare virtualizační platformu asi není třeba moc představovat, je to přeci jen jedna z nejstarších a nejvýznamnějších firem zabývajících se virtualizací. Možná znáte také jejich VMWare server, který je zdarma, přesto je to poměrně kvalitní produkt. Nechci a nebudu se zde pouštět do diskuze, zdali je lepší VMWare, Hyper-V (který je sice pěkný, ale pro mé účely nevhodný díky slabé podpoře Linuxu) či jiný.
VMWare Server 2 má ale (z mého pohledu dost zásadní) nevýhodu v tom, že v základu lze administrovat pouze pomocí webového rozhraní. Web rozhraní je fajn z toho důvodu, že umí skoro všechno a pokud nechceme používat remote konzoli, tak ani není třeba nic instalovat a vše funguje. Teoreticky to tedy vypadá krásně. V praxi je problém v tom, že ono webové rozhraní neběží, ale plazí se. Navíc se mi dost často stávalo, že se zaseklo na “Loading” hlášce a musel jsem to refreshnout, znovu se přilogovat a vyčkávat, zda-li se tentokrát už vše správně nahraje. Doma bohužel nemám tak rychlý internet jako na koleji, a tak problémy a čekání jsou řádově větší. Tedy jsem celkem logicky začal pátrat po něčem desktopovém. Na webu VMWare jsem bohužel nenašel žádné relevatní informace, což mě poněkud zarazilo, nicméně Google už byl sdílnější – našel jsem, že se na VW Server dá připojit přes VMWare Infrastructure client. Ten jsme už znal z jednoho pokusu s ESXi. Stáhl jsem ho tedy (aktuální verzi 4.0) a vyplnil jméno serveru a přihlašovací údaje. Překvapilo mě, že si nejdříve stáhl VIC verze 2.5 přímo z web interfacu, nainstaloval a až pak pomocí něj se připojil (je třeba manuálně nastavit port 8333), což mě dovedlo k myšlence, že ten VIC klient správné verze bych mohl mít celou dobu pod nosem – a taky že ano, celou tu dobu seděl ve složce C:\Program Files\VMware\VMware Server\hostd\docroot\client případně se dá stáhnout z https://váš_server:8333/client/VMware-viclient.exe.
Osobně nechápu VMWare, proč na svém webu nemá žádnou zmínku o tomto způsobu, protože administrace desktopovým klientem je výrazně rychlejší a přehlednější, navíc umožňuje provádět hromadné operace (např. spustit či suspendovat celou skupinu virtuálů), což mi ve web rozhraní dost chybělo. Ale asi za tím bude nějaké marketingové rozhodnutí.
Přihlašovací dialog pro jméno serveru (nezapomenout na port 8333) a jméno a heslo
Podobným způsobem prý lze taky přidat Servery do vCenteru pro lepší správu, což jsem ale nezkoušel, neboť na 1 server je vCenter kapku antiproduktivní :)